Karel Čapek – paralela s moderním dobou

Před cirka 80 lety napsal Karel Čapek svůj znamenitý román ‘Válka s mloky’, který srovnal ten fiktivní svět mloků s relevantním dějinným kontextem  – když žil, Hitler se  již dostal do vlády v Německu, a represivní doba nacismu již začala.  V jeho knize, lidé objeví rasu nových, inteligentních mloků, kteří koneckonců začali válčit s lidskými národy. Eskalaci stali víc a víc – Chief Salamander, jako vůdce, požádá o místo a potravu, potřebnou kvůli rostoucí mločí populaci. Od začátku exploatace do konce války – se reakce různých národů připomíná naši reakci.

Karel Čapek byl známý svojí satirou. Už v této knize vidíme skvělý příklad jeho satiry – Němci objevili baltickou mločí rasu. Tato rasa byla proklamovaná jako nejlepší, přesně jako Německá árijská rasa, a následně oni musejí mít vyšší úroveň života, jako Árijci v nacistickém Německu. Vztahy a postoje s mloky také máji historickou paralelu – mloci jsou exploatovaní jako pracovní sil, přesně jako za kolonizace.

Politické Čapkovy názory také nikdy byli tajemstvím. Ve své práci jako novinář již byl obsazený fašistickými režimy. V polovině 30. let, svůj antifašismus (a také antikomunismus!) měl následky ve spisovatelských textech – dystopii a kritiky fašistických režimů. To je příčina toho, že konec knihy je tak zlověstný – následky fašistického režimu jsou vždycky  tragické. Navíc vidíme podobnou situaci ve dnešní společnosti – návrat rasistických tendencí, protekcionismu, nacionalismu, a, po mínění Čapkova, to znamená klesání v chaos. Poslední kapitola, ve které autor mluví sám se sebou, a publikum se ho ptá, není-li možný jiný konec, připomíná ten fakt, že my potřebujeme sami opravit svoje chyby.

Ještě máme jednu jinou paralelu s knihou Čapkova – nedostatek potravy, vody, energii, a místa, spolu s rostoucím národem. Nedostatek zdrojů způsobuje vždycky boj mezi skupinami, které všichni chtějí objevit pevniny, potravy a jiné zdroje jako své vlastní.  Národy, žijící na stejném území, mají odpovědnost nacházet způsoby, aby mohly žít bezpečně a komfortně. Rychle rostoucí populace mloků v knize brzy objeví přichází srážkou, a podobně naše společnosti, rychle rostoucí populaci v různých zemích u nás také věstí srážky.

Optimismus nebo pesimismus se definují  na základě našich reakcí na toto dilema. Čapkovo tvrzení, že on, jako autor, umí stavit konec na válku, a také fakt, že on dlouho žil s nemocí, ukazuje na optimistický vhled Čapka. On nikdy neviděl druhou světovou válku vlastními očima – Čapek již umřel před válkou. Avšak, ta paralela, kterou on maloval v knize, stala skutečnou. I dneska máme války, ačkoli nejsou takové masové, jako tehdy. Můžeme, ne, musíme z knihy odvodit, jak my zvládneme naše problémy. Jestli ne, tak se pochmurná fikce stane skutečností

Annonser

Om joannavanschaik

Science communication graduate. Music, poetry, literature, travel, science and language collide in this blog.
Det här inlägget postades i čeština och har märkts med etiketterna , , , . Bokmärk permalänken.

Kommentera

Fyll i dina uppgifter nedan eller klicka på en ikon för att logga in:

WordPress.com Logo

Du kommenterar med ditt WordPress.com-konto. Logga ut / Ändra )

Twitter-bild

Du kommenterar med ditt Twitter-konto. Logga ut / Ändra )

Facebook-foto

Du kommenterar med ditt Facebook-konto. Logga ut / Ändra )

Google+ photo

Du kommenterar med ditt Google+-konto. Logga ut / Ändra )

Ansluter till %s